29.07.2023

V sobotu 29. července 2023 se konalo slavnostní odhalení znaků Szalay pro tři místa ve Szczawnici.

Prvním z nich je hotel Szczawnica Park Resort & Spa *****, který byl oceněn emblémem "Pod Gackiem". Odkazuje na název druhu netopýra žijícího v této oblasti. V nejvyšší části hotelu, tj. ve věži, je připraven neobvyklý apartmán pro zvláštní hosty - putující "gacky".

Další budovou, která se dočkala pamětní desky, je hotel Batory ***, který před téměř 150 lety vytvořil sám Jozef Szalay (1802-1876), jemuž místní tradice připisuje jak nápad na zavedení vývěsních štítů, tak jejich originální provedení.

V této budově napsal polský nositel Nobelovy ceny Henryk Sienkiewicz svůj román "Wiry".

Hotel Batory *** získal znak Szalay "Pod Batorym" odkazující na jméno polského krále Stefana Batoryho a název hotelu - Hotel Batory ***.

Třetí budovou jsou apartmány Eko, které byly postaveny podle návrhu uznávaného architekta Dr. Wincentyho Gacka, pocházejícího ze Szczwnicy, přímo u promenády na řece Grajcarek.

Znak Szalay "Pod Grajcarkiem", který dostaly apartmány Eko, odkazuje právě na název nedalekého potoka Grajcarek.

Slavnostního odhalení se za doprovodu horalské kapely zúčastnil starosta obce a města Szczawnica Grzegorz Niezgoda a ředitelka Muzea Pienin Barbara Węglarz, která vyprávěla úžasný příběh vzniku Szalayských znaků.

Jaká je ale vlastně historie emblémů?

Tradicí ve Szczawnických horalských domech jsou dřevěné desky, přesněji řečeno jakési vývěsní štíty, s krátkým jménem a malbou.

Místní horalé jim říkají "Szalayovy znaky", protože myšlenku zavedení znaků a jejich originální výrobu připisuje místní tradice právě Józefu Szalayovi (1802-1876) - tvůrci a majiteli lázní Szczawnica.

V první polovině 19. století se lázně Szczawnica teprve zakládaly a počet přijíždějících hostů rostl nesrovnatelně rychleji než výstavba apartmánů a vil s pokoji pro hosty. A tak byli návštěvníci nuceni hledat ubytování právě u horalů, v selské světnici. Vily obývali bohatší hosté, ostatní si pronajímali místa v domech v samotné obci Szczawnica.

Horalské chalupy byly v té době velmi primitivní: neměly podlahy, okna často zůstávala bez skel, chyběly komíny a dvorky se topily v blátě a zvířecím hnoji. To nemohlo sloužit dobrému obrazu letoviska.

Aby se kvalita horalských chalup zlepšila, začal Jozef Szalay požadovat zasklení oken, vyvedení komínů nebo zhotovení podlah. Narazil však na odpor místních obyvatel. Řešením problému se staly plakety, které mohli obdržet pouze ti, kteří uvedli usedlosti na požadovanou úroveň. To mělo za následek rostoucí oblibu emblémů, když se ukázalo, že bez závěsné plakety nelze s návštěvníky počítat.

První informace o emblémech podal Iwowský malíř Ksawery Perk, který byl ve Szczawnicy v roce 1832, ale až v roce 1841, kdy ji znovu navštívil, zaznamenal mnoho pozitivních změn, včetně malovaných tabulí nad dveřmi: zjistil, že ve vesnici je nový řád, protože každá chalupa má svůj emblém, např. Pod rakem, Pod zajícem atd. Od té doby začali horalé zvelebovat své domy a dvory. Vybílili rozkopané domy, dvory byly uklizené a chalupy čisté a upravené.

Samotné vyvěšení desek bylo velmi slavnostní, hrála při něm horalská kapela a zpívaly se Pieninské písně. Každá plaketa byla rozdělena na dvě části: větší s obrazem a menší v podobě úzkého pásu, na jehož šířku byla rozprostřena signatura znaku, např. Pod holubicí, Pod liškou.

Další velmi důležitou roli hrály emblémy. V důsledku jejich přetrvávání ve městě vznikla skupina přezdívek Szczawnických horalů, odvozených od názvů domů umístěných na vývěsních štítech, v podobě "Węglarz spod Węża", "Węglarz spod smoka" nebo transformujících se do zdánlivě samostatné přezdívky, např. "Dzwon", - tedy od domu "Pod dzwonem".